Včera jsem se vrátil z 2-denní cesty do BTS.

U Bratislavy a ve Vídni jsem točil reportáže. Letěl jsem v pondělí, den po startu linky Sky Europe do Bratislavy, a v úterý zpátky. Bylo to dobrý, ale co bych se rozepisoval tady, když to sem nepatří, takže…

…víc najdete v travelogu a v info o mých letech.

Nedaleko nás otevřeli prodejnu, která se jmenuje „TEPLÝ ÚSEK“. Má to na napsáno na výloze, viděl jsem to z autobusu. :-) To je něco jako sex shop? ;-)

Moje reportáž z cesty Bratislava-Frankfurt/Hahn-Dublin-East Midlands-Bratislava se vysílala ve Světě 2007 dnes dopoledne. Už jí mám staženou a brzy ji dám k prohlédnutí sem. Zatím je možné vidět travelog s fotkami.

Na restaurace máme prostě smůlu, je to vyjímka, když klapne všechno od vzhledu restaurace přes kvalitu personálu a jídla až po účet…

Dnes jsme byli na narozeninovém obědě v pizzerii Turbanti v Horních Počernicích. Museli jsme asi 15 minut čekat, než se uvolnil stůl, protože to je vyhlášená restaurace. Když už jsem chtěl navrhnout, že jdeme pryč, přišel vrchní a usadil nás. Objednali jsme si a čas se začal vléct. Po 45 minutách (a stále častějších dotazech našeho hladového mrňouse „Kdy už dostaneme pizzu?“) přišel číšník (takový mladý ucho):

„Já se omlouvám, ale já jsem tu vaší objednávku ztratil.“

Nevypadal, že by ho dál zajímalo, že nám zkazil oběd (protože už jsme měli jet na návštěvu a někoho vyzvednout). Žádná sleva, nic (takže ale ani žádné spropitné – nakonec jsme si totiž objednali znova, protože najíst jsme se my i mrňous přece museli…).

Turbanti řečené Trabanti se na nějakou dobu vyhneme. Když to uděláte taky, aspoň nějaká satisfakce pro nás…

Ne že by to byla jediná věta, která mě v té knížce zaujala, ale nejlepší větou knihy Petra Druláka Teorie mezinárodních vztahů je ta na 137. straně:

„Na postpozitivistickou námitku, že testovatelnost je pozitivistickou iluzí a že nelze hodnotit postpozitivistické přístupy pozitivistickými kritérii, odpovídají pozitivisté zpochybněním vědeckosti postpozitivistických přístupů.“

Teorie mez. vztahů je poslední knížka, kterou jsem přečetl – tím myslím ZATÍM, ale po té ukázce to možná zní docela dvojsmyslně…

Zážitek ze včerejšího kina: cestou k sálu Kotě na eskalátorech ujídá popcorn, pár zrníček jí upadne. Pod eskalátory stojí dvě holky z personálu kina.

Jedna říká druhé: „Hm, tak to můžeš jít zamést. VONI TO ŽEROU UŽ NA SCHODECH.“ :-)

Jmenovalo se to Moje druhé já (v originále ovšem The Brave One – zase ta česká distribuční úprava…) s Jodie Foster a byla to docela dobrá detektivka.

Ale o to nejde. Místo činu, dvojice policistů prohlíží jednu z obětí – byl to docela gauner.

První policajt: „No, má trestní rejstřík delší než je moje péro.“

Druhej policajt: „Takže nikdy neseděl.“ :-)