Republika má možná zaděláno na další evropskou ostudu. Sestřelení vlády uprostřed předsednictví radě eu se sice úplně nevyrovná, ale i tak je hezká. Vláda se rozhodla dovést dnešní summit eu k dohodě s irskem (aby v irsku prošla lisabonská smlouva) bez souhlasu prezidenta. Ten si to ale nejspíš nenechá líbit, oznámí bruselu, že dohoda je z hlediska české ústavy neplatná, tím ji zablokuje a napadne ji u ústavního soudu. Na další ostudu (bordel doma), je tedy zaděláno. Vysvětlím:

Jde o dohodu eu s irskem, aby se nebálo napodruhé schválit lisabonskou smlouvu. Fischerova vláda totiž vymyslela, jak se může irský vlk nažrat a evropské kozy (ostatních 26 států eu) zůstat celé. Neboli, jak dát irům, co chtějí (zachovat evr. komisaře, nesahat na jejich potraty+neutralitu+daně), ale přitom to nemuset opět nechat ratifikovat všemi parlamenty, protože to by se mohlo zase někde zaseknout.

A nápad vlády je: uděláme to formou tzv. vládní, nikoliv tzv. prezidentské smlouvy. Ten rozdíl je důležitý, protože, jak jsem dnes nastudoval (a poradil se i s judr. balašem z ústavu státu a práva), s mezinárodními smlouvami se to u nás má takhle:

1. dojednává je podle ústavy prezident, hlasuje o nich parlament a poté je prezident ratifikuje.
2. prezident svou vyjednávací pravomoc může přenést na vládu, což udělal prezident havel v roce 1993 („přenáším sjednávání a schvalování mezinárodních smluv dvoustranných a mezinárodních smluv mnohostranných, které nevyžadují souhlas Parlamentu, přístup k nim a jejich přijetí, na vládu„, a platí to odvolání, což klaus zatím neudělal)
3. z uvedeného rozhodnutí prezidenta vyplývá neoficiální dělení mezistátních smluv na tzv. prezidentské (to jsou ty nejdůležitější; jsou nadřazené zákonům, takže je musí po souhlasu parlamentu ratifikovat prezident), tzv. vládní (nejsou nad zákony, nepřenášejí pravomoce na žádnou organizaci, takže nemusejí do parlamentu) a tzv. resortní (např. mezi ministerstvy).
4. premiér fischer označil smlouvu, kterou se chystá coby předseda evropské rady dnes prosadit, za vládní, takže prezidente, máš smůlu.
5. prezident ji dostal na stůl na poslední chvíli a k nahlédnutí, takže se vzteká a leze po zdi.
6. mohl by sice odvolat zmíněné rozhodnutí prezidenta havla, ale to už asi v tomhle případě nestihne.
7. podle judr. balaše může po schválení smlouvy oznámit bruselu, že považuje přijetí smlouvy v čr za neústavní a požádat o rozhodnutí  ústavní soud, čímž ji celoevropsky zablokuje (do rozhodnutí soudu nemůže být ratifikována). Odvolá se přitom na článek 49, písmeno b) druhé hlavy ústavy:

K ratifikaci mezinárodních smluv
a) upravujících práva a povinnosti osob,
b) spojeneckých, mírových a jiných politických,
c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci,
d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy,
e) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu,
je třeba souhlasu obou komor Parlamentu.

Takže uvidíme (brzy)! :-)

Můj názor na prezidentovo zdržování podpisu lisabonské smlouvy (sice podle mě nerozumné, ale ústavně správné) je tady.