jk's nws&blg

zážitky, postřehy, názory

travelog: ČÍNA 2008!

Červenec21

čína Zápisky z číny jsou tady! Travelog obsahující moje a míťovy zážitky, postřehy, fotky i užitečné informace z naší cesty do pekingu, na velkou čínskou zeď a do šanghaje 11. – 17. 7. 08 najdete uvnitř tohoto článku.

Proč jsme do číny jeli? Našli jsme (obvyklý důvod mých cest) levné letenky. Finnair nabízel čínu a japonsko za 12200 kč (vzhledem k ceně ropy si myslím, že za rok už takové ceny nebudou). Zároveň jsme nemohli jet na dlouho, protože oba vyrábíme pořad svět 2008 na primě a náš společný výpadek delší než týden nebyl možný. Tak proto.

SOUHRN NA ÚVOD! :-)

BEZPEČNOST: 100% (nenastal jediný případ, že bychom se cítili v nebezpečí)forbidden city

DOROZUMÍVÁNÍ: 50% (číňané se i kvůli olympiádě učí anglicky, někomu rozumět je, jinému ne. Kupodivu největší problém byl s pek. taxikáři)

CENY: 100% (je tam prostě levně, což se ale může s olympiádou změnit – my tam byli 3 týdny před ní)

KOMUNISMUS: 20% (mám na mysli, na kolik přijdete do styku s diktaturou proletariátu – až na všudypřítomnou nesmyslnou přezaměstnanost a maova obrazu na ťchien-an-men si ničeho nevšimnete)

NEJLEPŠÍ ZÁŽITKY: noční klub cargo, zeď, šanghaj, karaoke, tchajwanské jídlo, vlak peking-šanghaj… (vše viz níž)

čína 11. – 17. 7. 08

pátek 7. / sobota 12. 7. – 1. den

    – cesta autem praha-vídeň přes bratislavu, stále po dálnici. Vyjeli jsme od domu asi v 5:40, dvě krátké zastávky kvůli zakoupení slov. a rak. dálničních známek, k letišti schwechat jsme přijeli v 9:10 – cestovní čas jen 3.5 hodiny! 382 km, průměrná rychlost 117 km/h

    zážitek č. 1: na letišti ve vídni v tranzitu jsme potkali karla gotta! (Vypadal nevyspale, přesně jako v komiksu štěpána mareše zelený raoul, jestli si pamatujete (jak tam š***l včelku máju :-). Napadlo nás, že ho pozdravíme, ale pak jsme mu dali pokoj :-). Vídeňské letiště je ošklivé, prg je hezčí ;-)

    – let finnair vídeň – helsinky, AY0766, A319, 11:15-14:40 (ve finsku je o hodinu víc), sedadlo 2F (ale pustil jsem míťu k oknu, je totiž jako malé dítě, má neustále hloupé otázky a určitě jsem mu tím udělal radost, neb po tom toužil a byl zklamán, že dostal prostřední sedadlo).

    zážitek č. 2: finnair nám v airbusu 319 při startu pouští na obrazovky záběry kamery umístěné někde v čumáku! Nejdřív jsem míťovi tvrdil, že to je záznam, ale měl pravdu, bylo to LIVE ;-) Výborné! A když už jsme se odlepili, kamera zabrala jen mléčnou oblohu a míťa řekl „co to jako má bejt?“, přepnuli to na kameru umístěnou na břichu letadla, zabírající krajinu pod námi. Výborné!

    zážitek č. 3: finnair helsinki – peking, AY051, MD11, 20:10-08:30 (v číně je oproti praze +6) letíme přes sibiř, čili dost severně, máme noc, ale svítí na nás z boku slunce, a to ještě ke všemu ze severu!!! Jak je to možné? Nejdřív jsem v šoku, ale pak mi to dojde: jsme tak vysoko nad zemí, že vidíme slunce, které zrovna osvětluje opačnou stranu planety, než jsme my (my máme noc)! Úžasné, když si to člověk uvědomí!

    – v pekoši ve vedru dost dlouho hledáme hotel, je v jiné části města, než ukazovala mapa na booking.com! Děs. Po 24 hodinách od příjezdu do vídně konečně spíme. Teď v sobotu 12. 7. v 18:06 (v praze 12:06) píšu z hotelu, máme v pokoji net. A jdeme zkoumat noční život. Pamatujte(-me) si: čína je velká, japonsko malé! cina-A319.jpg cina-z_letadla03.jpg

     

sobota 12. 7. 08 – 2. den (večer):

  • část dne hledáme hotel, který, jak se nakonec ukáže (a míťa s tím strašil už v letadle) je úplně jinde, než tvrdila mapa na booking.com). Pak se musíme jít vyspat, protože jsme po tom cestování mrtví (vstávali jsme ve 4:30 pražského času a v pekingu do postele ulehli v 8:30 pražského času dalšího dne, přičemž míťa v letadle trochu spal – já ale ne).

  • večer vyrážíme metrem nejprve na večeři (jdeme do typického čínského fast foodu v nákupním centru. Sedíme u jednoho z několika „barových“ pultů. Do díry v pultu (na vařič) vám dají vodu se zeleninou a přinesou syrové maso (a třeba syrové brambory, podle toho, co si dáte). Všechno si pak sami vaříte v tom hrnci. cina-pek-jidlo01.jpg cina-pek-jidlo02.jpg

  • pak jdeme k ťchien-an-men (zklamání, obří náměstí je uzavřené, můžeme jen projít po chodníku kolem silnice na okraji – ještě se sem vrátíme zítra za dne) a pak (před 11:00pm local) jedeme metrem o kousek dál, k tělocvičně pracujících a stadionu pracujících, kde se nachází několik klubů, mezi nimi nejvyhlášenější klub současného pekingu – cargo. cina-pek-cargo.jpg

  • cargo je luxusní, hezky a nápaditě řešený klub (i když ne moc velký – na čínské poměry by člověk čekal něco obřího). Ceny jsou výborné, vstupné Y50 (109 korun podle dnešního kursu – 1 yüan za 2,17 kč). Koktejly – např. manhattan 90 kč, long island ice tea 130 kč. Jako všude v pekingu (i v soulu, jak jsem zjistil před pár lety) je tam přezaměstnanost – spousta zaměstanců na zbytečných pozicích. Kamkoliv se podíváte, vidíte aspoň tři kluky v cargo tričkách, kteří dohlížejí na „provoz“ (například vám řeknou, abyste si nesedali zezadu na opěradlo koženého gauče). A k tomu je u parketu i ochranka (sundává z vyvýšeného pódia trsající kluky – holky tam nechává). DJs jsou výborní, muzika skvěle šlape, jsou slyšet i remixy písniček známých i z evropy.

  • zážitek č. 4: záchod v cargo. Otevřu skleněné mléčné dveře, za nimi jsou další, tlačím do nich, ale v tom si všimnu, že to nejsou dveře a že vpravo ode mě je prostor, kudy mám jít. Ale to už mě vidí dva zaměstnanci, kteří na luxusním wc pracují a ženou se pro mě. Protože jsou všechny mušle obsazené, ukazují mi cestu na konec místnosti, kde jsou ve dvou samostatných kójích s dveřmi mušle v podlaze (prostě turecký záchod, ale s keramickou dírou a s čistou podlahou). Když se vracím umýt si ruce (umyvadla jsou uprostřed místnosti – ze stropu vedou dvě hadičky do takových hranatých „bazénků“), už mi jeden z nich nabízí na ruce tekuté mýdlo. Umyju se a nabízí mi papírové ručníky. Utřu se a jsem tak zlblý, že mu je podávám zpátky, ale dojde mi, že je to trapná blbost a začnu hledat pod umyvadly koš. Ale není tam a druhý maník už natahuje ruce, abych mu použité ručníky dal… První mi podává další. A když se znovu utřu, druhý s úsměvem ukazuje na talíř u umyvadel, kde jsou 20-yüanové bankovky :-) (dám tam Y10). Hustý. Kolem 2:00 konečně donutím jít prožít ten zážitek i míťu (má nějak velkej močák).

  • zážitek č. 5: metro. Zase přezaměstnanost – všude plno zaměstanců, někteří třeba na nástupištích učí lidi, aby se nehrnuli hned do vagónů (velmi rozšířené) a nechali lidi nejdřív vystoupit, jiní zase například hlídají bezpečnost. Jeden u turniketů kontroluje, aby, když máte kufr nebo batoh, jste je dali do rentgenu jako na letišti. U něj pracuje třeba dalších 5 ženských… Ovšem někde nám zkontrolovali kufry, batohy ne. Později jinde už kufry nemáme a batohy nám zkontrolují. A v jiné stanici rentgen není vůbec a nikdo si nás s baťůžky nevšímá… Jedna jízda metrem vyjde na 4,34 kč… cina-pek-metro01.jpg

  • zážitek č. 6: opět metro: automat na jízdenky mi pořád vracel jednomaovku (bankovu 1 yüan s mao ce-tungem – který je ostatně na všech bankovkách). Paní z okýnka prodeje jízdenek mezitím zmizela, tak si nemám kde lupen koupit. V tom ke mně přiskočila nějaká čínská pracující a podává mi jízdenku a naznačuje, že si vezme ty mé 2 yüany. Pekinžané jsou prostě takoví: neustále se přesvědčujeme, že pro cizince jsou velmi obětaví.

  • angličtině pekinžanů(?) je občas těžké rozumět, ale snaží se. Všude jsou i „anglické“ nápisy, není problém najít stanice metra atd. Ale pozor, čína používá tzv. pinyin – přepis do latinky, kde ne vždy se výslovnost shoduje s angličtinou (největší rozdíl je ve výslovnosti R – např. čínská měna renminbi se čte žen-min-pi). Ale jinak to jde. A pro pobavení i jako důkaz, že nápisy v „angličtině“ jsou i v metru: „HUIXINXIJIEBEIKOU, next station HUIXINXIJIENANKOU“ :-) Následuje pár fotek z ulic pekoše: cina-pek-jidlo04.jpg cina-pek-ulice01.jpg cina-pek-ulice03.jpg cina-pek-ulice04.jpg cina-pek-ulice07.jpg cina-pek-ulice08.jpg cina-pek-ulice09.jpg cina-pek-ulice10.jpg cina-pek-ulice11.jpg cina-pek-ulice12.jpg cina-pek-ulice15.jpg cina-pek-ulice16.jpg

neděle 13. 7. – 3. den:

  • koupili jsme si vlakové jízdenky do šanghaje. Nový „z-express“, soft-sleeper (lůžkový). Odjezd v úterý v 19:44, v šanghaji budeme ráno asi v půl osmé, vlak nikde nestaví, až v cíli po těch 12 hodinách :-) Celou středu budeme v šanghaji a večer se ve stejnou dobu zase vracíme do pekoše, protože někdy kolem poledne ve čtvrtek nám letí letadlo domů. Takže hotel jsme vzali jen na 3 noci – 2 další strávíme v luxusním čínském vlaku (1037 kč za osobu jedním směrem na horním lůžku ve 4-lůžkovém kupé).

  • ťchien-an-men (náměstí nebeského klidu) – zklamání ze včerejška (byli jsme tam za tmy) se opakuje i ve dne, čekali jsme zajímavější místo. Je to jen velká placka s pár stranickými paláci. cina-pek-tchien05.jpg cina-pek-tchien06.jpg cina-pek-tchien08.jpg cina-pek-tchien11.jpg cina-pek-tchien12.jpg cina-pek-tchien14.jpg cina-pek-tchien18.jpg cina-pek-tchien21.jpg cina-pek-tchien22.jpg cina-pek-tchien25.jpg cina-pek-tchien27.jpg cina-pek-tchien28.jpg cina-pek-tchien30.jpg cina-pek-tchien37.jpg cina-pek-tchien40.jpg cina-pek-tchien41.jpg Pak jdeme do zakázaného města. Je hodně rozlehlé, přišli jsme tam během odpoledne a už není moc času (zavírají v pět), ale prošli jsme ho celé tam a zpátky a udělali fotky a video. Plus…

  • zážitek č. 7: v 17:00 se zakázané město zavírá – byli jsme zvědaví, jak z tak velkého areálu vyhánějí turisty. Jako všude i tady je milion zaměstnanců, takže nic není problém. Nejlepší je ale pán s megafonem. Žene před sebou lidi a megafonem na ně huláká, ať už jdou, že už se zavírá. A to i když jsou pár metrů před ním :-)) cina-pek-zakazmesto02.jpg cina-pek-zakazmesto03.jpg cina-pek-zakazmesto04.jpg cina-pek-zakazmesto05.jpg cina-pek-zakazmesto06.jpg cina-pek-zakazmesto07.jpg cina-pek-zakazmesto10.jpg cina-pek-zakazmesto14.jpg cina-pek-zakazmesto15.jpg cina-pek-zakazmesto16.jpg cina-pek-zakazmesto17.jpg cina-pek-zakazmesto19.jpg cina-pek-zakazmesto20.jpg cina-pek-zakazmesto22.jpg cina-pek-zakazmesto23.jpg cina-pek-zakazmesto24.jpg cina-pek-zakazmesto27.jpg cina-pek-zakazmesto28.jpg cina-pek-zakazmesto29.jpg cina-pek-zakazmesto30.jpg cina-pek-zakazmesto31.jpg cina-pek-zakazmesto33.jpg cina-pek-zakazmesto37.jpg cina-pek-zakazmesto40.jpg cina-pek-zakazmesto41.jpg cina-pek-zakazmesto42.jpg cina-pek-zakazmesto43.jpg cina-pek-zakazmesto44.jpg cina-pek-zakazmesto45.jpg cina-pek-zakazmesto47.jpg cina-pek-zakazmesto50.jpg cina-pek-zakazmesto52.jpg cina-pek-zakazmesto53.jpg cina-pek-zakazmesto56.jpg cina-pek-zakazmesto57.jpg cina-pek-zakazmesto61.jpg cina-pek-zakazmesto63.jpg

  • jedeme se podívat, odkud nám zítra pojede bus na velkou čínskou zeď a pak se fotíme v busu mhd :-) cina-bus.jpg
  • večer (po 21:00) jsme šli na večeři do jedné místní restaurace poblíž hotelu. Byl to docela děs, jídlo nám moc nesedlo, ale aspoň jsme zahnali hlad. A ceny? Y48 = 104 kč i s pitím. Za oba. Po jídle vyrážíme na karaoke (je to kousek od toho klubu, kde jsme byli včera). Zpíváme a natačíme se na video, ale je to docela trapný :-) cina-pek-karaoke01.jpg cina-pek-karaoke02.jpg cina-pek-karaoke03.jpg Z našich vystoupení podle mě zazářil akorát míťův armstrong: what a wonderful world. Metro už nejezdí, takže se vracíme jako včera taxi. Proč taky ne, když 6,5 km nás přijde na 39 korun…

  • snažím se něco o číně najít na wikipedii. Marně. Wikipedie je jeden ze serverů, který čínští soudruzi cenzurují a blokují…

pondělí 14. 7., 4. den:

  • banka – výměna peněz: míťa strávil výměnou dolarů v agricultural bank of china u přepážky 20 minut. Čert ví, co tak dlouho číňani s jeho penězi a pasem vymýšleli. Bankomaty: na beijing train station mi to nejdřív napsalo, že „transakce probíhá“. Jaká transakce?? Zvolil jsem „výběr peněz“, takže jsem byl několik minut vyplašený, co se děje. Pak ale bankomat napsal, že „transakce se nezdařila“, vyplivl kartu a dopadlo to tedy ještě dobře. Bankouš naproti nádraží u pošty byl v pohodě a peníze bez problémů vydal.

  • díval jsem se na boty nike. Ceny podobné jako u nás, většinou Y800-Y1200 (1700-2600), ale našel jsem i jedny za 900 kč, ale ty byly bez airmaxu (bez těch bublin pod patou :-). Zítra se chystáme na nákupy na vyhlášená místa, tak uvidíme ;-)

  • velká čínská zeď: znovu jsme ocenili lonely planet, díky které jsme se nevydali na zeď s nějakou cestovkou, ale mnohem levněji běžným, linkovým klimatizovaným busem 919 (cena – 26 kč za cestu do badalingu, 70 km od pekingu). Zeď je úchvatná, parádní zážitek. Davy nebyly tak hrozné (byl všední den a pršelo, ale bylo teplo) a navíc jsme si vybrali opačný směr než většina davů :-) Chůze po zdi je náročná, je tam spousta míst velmi prudkého klesání/stoupání, někdy se schody (různě vysokými), někdy bez. cina-zed01.jpg cina-zed02.jpg cina-zed03.jpg cina-zed04.jpg cina-zed05.jpg cina-zed06.jpg cina-zed09.jpg cina-zed10.jpg cina-zed11.jpg cina-zed12.jpg cina-zed13.jpg cina-zed14.jpg cina-zed15.jpg cina-zed16.jpg cina-zed17.jpg cina-zed18.jpg cina-zed19.jpg cina-zed23.jpg cina-zed24.jpg cina-zed25.jpg cina-zed26.jpg cina-zed30.jpg cina-zed32.jpg Jídlo: Obědváme opět v typické restauraci, dali jsme si dohromady dvě masa (jedno kuřecí a druhé – nevíme jaké, ale servírka říkala něco jako „psík, psík“, fakt!) a k tomu každý svoji rýži. A zelený čaj. Stálo to asi 220 kč pro oba. cina-zed-jidlo01.jpg cina-zed-jidlo02.jpg

  • za deště na zdi nám zvlhly foťáky. Můj foťák je od té doby kaput.

úterý 15. 7., 5. den:

  • nejprve se jedeme podívat na olympijské stadiony. cina-pek-olymp02.jpg cina-pek-olymp05.jpg Bohužel už ten hlavní, hnízdo, je obklíčen plotem a ještě se k němu nesmí. Vyfotíme se, vzdáváme ty ostatní a jdeme na…
  • …nákupy na místech doporučovaných v lonely planet. Když jde o velké obchody (spíš tržiště – jako je v praze bílá labuť nebo kotva :-), najdete oblečení, boty, kabelky a elektroniku v několika patrech v mnoha stáncích vedle sebe. Všichni prodavači se vás pokoušejí přilákat. Ceny: triko nabízejí od 60 kč, ale taky od 800 kč a musíte smlouvat. Mě se podařilo dostat se na 40% původní ceny. S elektronikou je problém, jestli to chce člověk risknout. Chtěl jsem si koupit telefon, ale otázka je, jestli by i přes vyzkoušení našimi simkartami fungoval v ČR, a navíc ceny mi nepřišly nějak výhodné.

  • v jiném obchodě (tržišti), kde jsou samé ruské nápisy a kde na sebe s prodavači mluvíme rusky, si kupuju boty. Samozřejmě jen mé oblíbené NIKE ;-) No a když jsou za 700 kč, nekupte to :-))) Protože ty moje dosavadní nike se mi včera rozpadly (ale vydržely několik let, jak jsem je den před tím vychválil míťovi). A k tomu patří…

  • …zážitek č. 8: velikost (bot) – často mají všude jen malé čínské velikosti, takže mám smůlu (nosím 45-46), ale v tomto čínsko-ruském tržišti mají velikosti i větší (i to víme z lonely planet). Vystavená 44 mi není, tak prodavačka jde pro větší. Ty mi sednou dokonale, takže je kupuju (a podívám se na velikost – 48!!! :-D „Sórok vósjem?“ říkám nevěřícně prodavačce a ta se jen usmívá… Ale mám boty.

  • check-out z hotelu: docela dlouho se dohaduju s recepčními – přestože chtěli zaplatit ubytování+zálohu (Y840 + Y260) už při příjezdu (a podepsal jsem i stvrzenku z „žehličky“ na karty), teď chtěli zaplatit znovu, ale jen těch Y840. Nechtěl jsem jim kartu dát s tím, že už mám zaplaceno. A oni zase, že mi tím vrátí tu zálohu na tu kartu (na účet). Na což jsem namítnul, že to přece nejde a že jim kartu k dalšímu stržení nedám. Nakonec se samozřejmě ukázalo, že ta první platba neproběhla a šlo jen o záruku (aspoň doufám), a skutečná platba byla jen ta dnešní.

  • mezi nákupy obědváme v centru v bellagio (nádherná restaurace, opět doporučovaná lonely planet). cina-pek-jidlo07.jpg cina-pek-jidlo08.jpg Nejde o italskou, ale o tchajwanskou restauraci a dáváme si výborná jídla – já hovězí maso s nudlemi a k pití „mango milk“ a míťa studenou (záměrně) polívku a kung pao cashew chicken. Jako zákusek jsem měl fresh mango in rice wrap with coconut flakes :-) Ňam. Ovšem přichází…

  • zážitek č. 9: v tak úžasné a kvalitní restauraci, jakou je bellagio, dvakrát kolem stolů (hned vedle nás) projde pán táhnoucí z kuchyně popelnici s odpadem… :-)

  • nádraží: ve vchodu opět bezpečnostní kontrola jako na letišti, ale jde to rychle. Uvnitř miliarda číňanů, není jednoduché najít správné nástupiště. Na perony vpouštějí jen ty, co mají lístek. cina-pek-nadrazi01.jpg cina-pek-nadrazi02.jpg cina-pek-nadrazi04.jpg cina-pek-nadrazi05.jpg cina-pek-nadrazi06.jpg

  • vlak peking-šanghaj: o koupi jízdenek a dalších věcech už jsem psal dřív. Vlak je příjemný, je to nejvyšší třída, jakou čínské dráhy mají, z-express. Celkem kvalitní, tzv. soft-sleeper (existuje i hard-sleeper, soft-seater a hard-seater). Tenhle má 4 lůžka v kupé, umývárna a záchod jsou na koncích vagonu. cina-vlak01.jpg cina-vlak02.jpg cina-vlak03.jpg cina-vlak05.jpg Ceny jídel a pití i v jídelňáku jsou v pohodě, posádka je milá. Jízda trvá 12 hodin (jakmile bude ale zprovozněný maglev peking-šanghaj, bude jízda trvat jen 5 hodin!), vlak nikde, ale opravdu nikde nestaví (ani nikde na červenou), až na konečné – ráno budeme v šanghaji. Mezi 19:06 a 19:44 odjíždí z beijing train station do šanghaje 6 z-expresů! :-) Následuje ale zážitek z jídelňáku :-)

  • zážitek č. 10: v expresu v jídelňáku cina-vlak04.jpg (na stole máme 2 vlaječky – čínskou a olympijskou, vedle baru je cedule, kde každý den vyznačují počet dnů, které zbývají do začátku olympiády) si chceme dát koktejly, které mají v jídelním lístku (angel’s kiss a gin-tonic), ale číšňík nerozumí. Jak se totiž ukáže, nemá uniformu železničářskou, ale policejní. Ale osloví poblíž sedícího pána, ten přiskočí a anglicky se ptá, s čím může pomoct. Když mu to řeknu, povídá: angel’s kiss, nepůjde, ale gin tonic jim poradím, jak namíchat, protože jsem dělával barmana, a když si dáte black russian, tak vám to namíchám sám. :-) (Nakonec ale číšníci stejně řeknou, že koktejly ne, a my si dáme velký čaj :-)

  • horko/zima aneb klima: v pekingu máme horko, určitě přes 30, a vlhko (kromě včerejška, kdy bylo vlhko totálně a my byli vlhké i kalhotky :-) – celý den lilo). Všude, kam vlezete, ale běží klimatizace, včetně metra, takže ty přechody jsou docela děs. Smog – míťa se toho před odjezdem dost bál a pořád řešil, že musí sehnat roušky. Ale neměli jsme s tím problém. Taky možná díky tomu, že celou dobu bylo buď vedro a větrno, nebo pršelo.

  • doprava-zácpy: pověstných pekingských zácep (zácp?) jsme si nevšimli, s jednou vyjímkou: v úterý jsme pospíchali taxíkem na beijing train station (na expres do šanghaje) a uvízli jsme v zácpách :-)) Ale stihli jsme to.

     

středa 16. 7., 6. den:

  • ráno před půl osmou vystupujeme z vlaku na shanghai train station. Dáváme si zavazadla do úschovny, jdeme na snídani a pak metrem do jedné z šanghajských čtvrtí, kterou procházíme po trase doporučené lonely planet :-) Takže mimo jiné jdeme i kolem budovy postavené někdy v 20. letech 20. století podle českého architekta ladislava hudce i kolem někdejší maovy rezidence. Šanghaj se nám líbí víc než peking, je daleko zajímavější (také je to tím, že město během dne hodně projdeme pěšky a vidíme hodně věcí od starých a chudých čtvrtí až po mrakodrapy.

  • oběd v 6. patře jednoho z obchodních center na central huaihai rd. ve čtvrti french concession. Dáváme si každý dvě jídla a jedno z nich (míťovo) je polévka z ptačího hnízda, jedna z místních specialit, o které jsem dělal reportáž do světa 2007 (nebo 2006?). Bylo to nejdražší jídlo, které si v číně někdo z nás dvou dal (Y160) a míťa si ho pochvaloval. Povídáme si u toho o ptačích slinách a hovínkách, ze kterých bylo sestaveno (větvičky v polívce nejsou)… :-)

  • jdeme pěšky do old town, kde procházíme uličkami se starými domy a asi ne moc bohatými obyvateli… přesto i tady se cítíme naprosto bezpečně. Fotíme a filmujeme kontrast této čtvrti s paneláky a prosklenými mrakodrapy jen o kus dál v pozadí.

  • z old town si bereme taxi do obchodní čtvrti pudong, protože tady nejsou mosty a tunelem bychom asi jít nesměli. Fotíme se s mrakodrapy a věží a posedíme na riverside promenade s vyhlídkou na někdejší německou čtvrť bund. Pak už ale musíme na metro a uhánět na nádraží. Z-express zpátky do pekoše nám jede opět v 19:44. cina-sanghaj03.jpg cina-sanghaj04.jpg cina-sanghaj07.jpg cina-sanghaj08.jpg cina-sanghaj09.jpg cina-sanghaj10.jpg cina-sanghaj11.jpg cina-sanghaj13.jpg cina-sanghaj14.jpg cina-sanghaj15.jpg cina-sanghaj16.jpg cina-sanghaj18.jpg cina-sanghaj19.jpg cina-sanghaj20.jpg cina-sanghaj21.jpg cina-sanghaj22.jpg cina-sanghaj23.jpg cina-sanghaj24.jpg cina-sanghaj25.jpg cina-sanghaj26.jpg cina-sanghaj27.jpg cina-sanghaj28.jpg cina-sanghaj29.jpg cina-sanghaj32.jpg cina-sanghaj33.jpg cina-sanghaj35.jpg cina-sanghaj36.jpg cina-sanghaj38.jpg cina-sanghaj39.jpg cina-sanghaj40.jpg cina-sanghaj41.jpg cina-sanghaj42.jpg cina-sanghaj43.jpg

  • metro v šanghaji: je to drsnější než v pekingu. Návaly lidí všude v chodbách i na nástupištích, dostaneme se třeba až do třetího vlaku. Zážitek č. 11: když náhodou přijede úplně prázdný vlak metra, dav se do něj nahrne a číňani se začnou prát o sedadla. Doslova. Míťa viděl, jak jeden dědek chytl jiného týpka pod krkem. Tím mu ale málem uteklo prázdné místo a skončilo to tak, že jiný týpek mu pak seděl částečně na klíně (a částečně na paní vedle). Při jízdě zpátky na nádraží si mi dav nesmlouvavě tlačí na batoh s kamerou a při vystupování, jak se hordy valí do vagonu i ven současně, mě dokonce smetou, ale naštěstí padám jen na lidi na nástupišti – není kam spadnout.

  • od úterního rána, kdy jsme opustili hotel v pekingu, jsme se nesprchovali. Už nám to začíná trochu chybět.

čtvrtek 17. 7., 7. den:

  • z nádraží v pekingu (přijeli jsme s asi 30-min. zpožděním, kvůli stavbě nádraží beijing south station) jedeme busem na letiště beijing capital airport. Zácpa naštěstí není velká, ale i tak nemáme na letišti moc času. Číňané, kterých je opět na všechno všude zbytečně moc (například kontrolu pasů a palubních lístků dělají dvojmo, u nástupu do letadla je jich asi 6, přitom dělají práci pro 2), nás navíc pořád popohánějí, přitom celkem zbytečně. My totiž hlavně hledáme sprchy, ale asi tady žádné nejsou :-( Bezpečnostní kontroloři, kteří nás za rentgenem a rámem osáhavali, si našeho pižma museli pěkně užít (mě to dělala holka ;-) -ale nebylo na ní vidět, že by se jí něco nelíbilo).

  • odlet už nebudu protahovat, jen jeden zážitek z přestupu v helsinkách: finnair se specializuje na lety do východní asie (proč tohle nenapadlo čsa??) a tak můžete na helsinském letišti vantaa vidět to, co je na jedné z fotek: nápisy na cedulích ve třech asijských jazycích!! Abyste věřili, že to není fotka z asie, je tam vidět i nápis helsinki :-) cina-helsinky-naseletadlozciny01.jpg cina-helsinky-naseletadlozciny03.jpg cina-helsinky-zpet01.jpg cina-helsinky-zpet03.jpg cina-helsinky-zpet04.jpg

  • no a to je celkem vše. Když mě ještě něco napadne, přidám update. Dotazy jsou možné TADY.

Travelogy z jiných mých cest najdete tady.

zařazeno v kategorii letadla, nws&blg, travelogs
 
StripTV, díl 239: Gambáčliga

striptv


  • HLÁŠKA (1 z 593)
    Napálil sem mu mezi voči paragánskou padinu. To máš úder, kerej je zakončenej vrutem, rozumíš. A padesátka se tomu řiká... padina, protože to máš padesát na padesát. Buď, vole, lehneš, nebo vůbec vole. Se nezvedneš už.
    - Ptáčník (Pupendo)
  • Poslední komentáře
    jk na twitteru
    • No tweets available at the moment.

    Follow Me on Twitter